První básnička
Malé extempore.
Pod lesem, uprostřed pole,
ve větvích staré hrušky,
za pomocí papíru a obyčejné tužky,
vznikla báseň s názvem „Strom,
který měl v srdci díru jako hrom“. 🙂
Bylo mi okolo deseti
a verše byly perlami posetý…
Zpětně se směji mojí prvotině,
která pluje na hladině
trapnosti
a v podstatě vypovídá o marnosti
usychajícího stromu uprostřed pole.
Avšak melodie
Gízské nekropole
v ní zaznívá velmi hlasitě.
Silný šálek muziky na dítě.
Uvnitř dětských krkolomných rýmů
dnes nalézám čistotu i špínu,
radosti i úskalí,
vytesané do skály
lidských dějin.
Vzhlížím k čarokrásným orchidejím
i plevelům doby,
které lidstvo stále zdobí.
Má touha psát,
pocity si uchovat,
se mnou letí na křídlech.
Jednou, až mi dojde dech
a snesu se do nebeské výšky,
z křídel přesednou na listy knížky… 🙂
- Bled a okolí – Slovinsko II. - 6 února, 2023
- Prezidentské volby 2023 - 5 ledna, 2023
- Istrie - 17 prosince, 2022
