Věneček z pampelišek

Nevinnost poletuje po venku,
s culíčkem zlatavé barvy,
zastaví se chvilenku
a usedá do zelinkavé trávy.

Trhá bílé lístky kopretin,
zpívá s modravými zvonečky,
radosti má plný klín,
z pampelišek plete věnečky.

Ve vlasech ustele žlutým kvítkům
a zvědavě utíká k potůčku,
tam ukazuje vodním skřítkům,
co přinesla si z paloučku.

Zrcadlo teče před mýma
očima.

Na hladině plují rozpuštěné vlasy
se stříbrnými nitkami stáří,
kapka soli padá z řasy
na datum v kalendáři.

autorka

Latest posts by Martina Majorošová (see all)

Related Posts