12 října, 202312 října, 2023 Martina Majorošová

Cena Jaroslava Seiferta za sonet

Můj příběh

Letos jsem popustila ostychu otěže
a poslala 200 veršů do literární soutěže
s příhodným názvem Seifertovy Kralupy,
kam se hlásí zástupy.

Za pár měsíců přišla mi zpráva,
že má slova veršovaná,
můj kousek z rozsáhlého díla,
porotu oslovila.

Stala jsem se jedním z vítězů!

Celá šťastná z toho zářezu 🙂
byla jsem pozvána na slávu,
z níž jsem měla mírnou obavu.

Na festival a vyhlášení jsme odjeli s dětičkama,
s kterými se lehce poezie změní v drama.
Nemohli jsme využít hlídání,
tak jsme je vzali na výlet, prvně na pietní setkání.

Vzít malého čerta
k hrobu Jaroslava Seiferta
byl odvážný skutek.
No rozhodně tam nikdo neměl čas na zármutek.

Zatímco Matýsek položil na hrob květinu
a následně dbal našich pokynů,
Mie se zachtělo sedat si na hroby
a odebírat z nich ozdoby.

V tu chvíli ji bez řevu nic moc nezastaví,
naštěstí však lidé tam byli velmi shovívaví.

Po pietním aktu následovalo vyhlášení,
písně a autorské čtení,
což byla také skvělá zábava pro děti,
nicméně alespoň odbouraly všechno napětí. 🙂

Zatímco kolem tančil raketomet,
já jsem s úsměvem přijala cenu za svůj sonet.

Sic byla vybrána báseň ne příliš blízká srdci mému,
nicméně hlavně, že se líbila porotě a plénu.

Sonet O kávě je také součástí knihy Čas dávat, čas brát.
kterou můžete sobě či blízkým už brzy darovat.

https://www.hithit.com/cs/project/12292/cas-davat-cas-brat-netradicni-sbirka-basni