23 listopadu, 2023 Martina Majorošová

Na královské trati

Já a Míša

V článku před 5 lety jsem psala report o mém maratonci,
s touto větou na jeho samém konci:

„A kdo ví, třeba jednou přijde chvíle,
kdy se zas na trať vrátí v plné síle.“

Ta chvíle přišla a on se znovu postavil na startovní čáru
100. ročníku Mezinárodního košického maratonu!

Zážitek z Košic moc nelze popsat slovy,
člověk pocítí, jak moc sil to stojí,
jak je někdy těžké bojovat o vteřiny
a soupeřit – nejen s ostatními…

Až nakonec přijde ta nezapomenutelná chvíle
a člověk se v plné radosti dotkne vysněného cíle.

Míšovi patří všechna čest,
maraton zdolal v čase 2:29:56,
byl to jeden z nejkrásnějších okamžiků…
Umístil se na 17. místě z více jak 4 200 účastníků,
předběhlo ho pouze 16 běžců z Etiopie, Keni, Eritreje, Slovenska a Čech,
– prostě jednalo se o úspěch.

Leč v jeho maratonu nejde o pozice.
Byl šťastný – a co může být více?

Přestože to stojí moře času a sil,
přeji mu, aby dál na královské trati závodil,
ať si dál své sny plní,
a na konec nemá ani pomyšlení,
nechť běh je stále jeho potěšení… 🙂