1 března, 2020 Martina Majorošová

Dopis do roku 2024

Já a Míša

V roce 2019, než jsme do manželství vstoupili,
jsme s Míšou vzali tužky a A4 papíry
a na pohovce, nad čajem,
začali psát dopis sami sobě navzájem.

Cílem bylo sepsat, kam se bude náš život ubírat,

co vše budeme během 5 let života prožívat.

Oba dopis otevřeme 16.3. 2024,
a podíváme se, co jsme si přáli mít na talíři,
a jaká je realita
přítomného života.

Při psaní jsme se náramně pobavili,

zatímco mě trvala A čtyřka jenom chvíli,
Míša se dlouho potil nad první stranou
a usilovně přemýšlel, jaké věci se nám asi stanou?

Jelikož se slovy nijak neperu,
stránky mých představ se rozrůstaly do velkých rozměrů.
Nakonec jsem rozepsala fakt do šířek
a popsala asi 10 A čtyřek.

Míša myslím vykouzlil celé čtyři,

aniž by musel prožít noc netopýří.

Přestože tam zaznamenal, kolik dala Barcelona branek,
na chlapa je to super počet stránek.
(Díla jsme totiž sepisovali u fotbalového klání,
aby měl Míša inspiraci k psaní.:) )

Bylo vtipné pozorovat rozdíly mezi mužem ženou,

jak se chlap modlí na kolenou,
aby vyplodil něco kloudného ke čtení,
co za 5 let jeho manželka ocení.

Já jsem psala vyloženě pocitově,
navíc v době, kdy jsem se ocitala denně na hřbitově,
takže se jednou velmi nasměji,
nad tím, jak se rozplývám nad nadějí.