Veršovaný svět

Oslava narozenin dlouhá 40 mil

 

Pláže na Seychelách.
Lyžovačky v horách.
Pohoda doma na pohovce.
Sledování světa na obrazovce.
Cestování prstem nad glóbem.
Každý si plní sny svým způsobem.

Míša letos jeden ze snů uskutečnil.
Aniž by o tom s kýmkoliv řečnil,
na jaře začal nabíhat kiláčky,
aby po splnění cíle nebyl na s*ačky.

Trasa start-cíl

Plán zněl jasně,
vyběhnout na Sněžku z místa bydliště.

Jsem tuze ráda, že jsme k ní o 30 km blíže než loni.
Jakože jablka rostou na jabloni,
věděla jsem, že si tohle Míša splní.

Minulé roky na svůj narozeninový den
běhal na Sněžku z Pece – jen.
Tentokrát si trasu trochu prodloužil
a dal si 40 mil.
Tedy asi 64 km, do kopce.
Super trénink, ruku na srdce.

Chvilka „odpočinku“

Na narozky, v sedm hodin ráno nazul boty,
a za ideální teploty
vyběhl z naší malé vísky.
Čekal ho výkon drakonický.

Brali mě z toho mrákoty,
naštěstí mě Míši tatínek naložil do toyoty,
a jeli jsme ho povzbuzovat na styčných bodech.
Míša si na nich nedával oddech,
napil se, vzal rohlík a běžel dál.
Na můj vkus to celkem hnal.

Po cestě snědl 2 rohlíky a kousek datlové tyčinky,
– energii sbalenou na krkonošské hřebínky.
Běžel si stále v klidu v aerobní zóně,
v tepech, jaké má sousedka sedící na balkóně.

Pár schodů do cíle

První vyšťavení přišlo při výběhu na Černou horu,
kdy se sám se sebou pustil do rozhovoru:
„Proč jsem si vybral těžší variantu běhu?“
přemítal si tak o průběhu.
Po turistických trasách to není žádná káva.
Ale trasa je oproti silnici zajímavá.

Do Pece Míša doběhl s krvavou nohou,
nějak se hůře popral s Černou horou. 🙂

On the top!

Z Pece na Sněžku a dál jsem se k němu přidala,
a poprvé (a naposledy) v životě jsem nad ním do kopce vyhrála!
Musel mít odběhnuto 50 kiláku,
aby alespoň jednou v životě visel na háku.
Úsek na Sněžku byl už sakra tvrdej oříšek.
Ono nastoupat za 5 hodin 2,5 km do výšek
není zrovna brnkačka.
Ale Míša je taková stíhačka
a dal to s přehledem.
Na Sněžce jsme se však ani nestihli pokochat výhledem.

Když ji miluješ...

Za 150 Kč jsme si koupili kofolu, birella a vodu,
v boudě budce se dali chvíli do klidového módu,
převlékli se do suchých oblečků
a svalili se z kopečků
na Pomezky.
Výkon to byl víc než hezký!

Sněžka 1 603 m n. m.

Do krkonošského cíle to dalo 63,52 km od naší vsi.
Pro toho, kdo běh nemusí,
je to nepředstavitelná vzdálenost,
– a zejména šílenost.

Kdo však běhá, ví,
jaký nezapomenutelný pocit se dostaví,
po zdolání cíle.
Tyhle chvíle
člověk miluje do smrti.
A stále znova jim chce jít naproti. 🙂

Pro někoho jsme dobrý exoti.
Ale ať si každý co chce a jak chce hodnotí.
Zbytečně plýtvá energií.

Není nad to, když se bláznivé sny žijí.

Krásné narozeniny!

Martina Majorošová
Latest posts by Martina Majorošová (see all)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *