Veršovaný svět

Oslava narozenin dlouhá 40 mil

 

Pláže na Seychelách.
Lyžovačky v horách.
Pohoda doma na pohovce.
Sledování světa na obrazovce.
Cestování prstem nad glóbem.
Každý si plní sny svým způsobem.

Míša letos jeden ze snů uskutečnil.
Aniž by o tom s kýmkoliv řečnil,
na jaře začal nabíhat kiláčky,
aby po splnění cíle nebyl na s*ačky.

Trasa start-cíl

Plán zněl jasně,
vyběhnout na Sněžku z místa bydliště.

Jsem tuze ráda, že jsme k ní o 30 km blíže než loni.
Jakože jablka rostou na jabloni,
věděla jsem, že si tohle Míša splní.

Minulé roky na svůj narozeninový den
běhal na Sněžku z Pece – jen.
Tentokrát si trasu trochu prodloužil
a dal si 40 mil.
Tedy asi 64 km, do kopce.
Super trénink, ruku na srdce.

Chvilka „odpočinku“

Na narozky, v sedm hodin ráno nazul boty,
a za ideální teploty
vyběhl z naší malé vísky.
Čekal ho výkon drakonický.

Brali mě z toho mrákoty,
naštěstí mě Míši tatínek naložil do toyoty,
a jeli jsme ho povzbuzovat na styčných bodech.
Míša si na nich nedával oddech,
napil se, vzal rohlík a běžel dál.
Na můj vkus to celkem hnal.

Po cestě snědl 2 rohlíky a kousek datlové tyčinky,
– energii sbalenou na krkonošské hřebínky.
Běžel si stále v klidu v aerobní zóně,
v tepech, jaké má sousedka sedící na balkóně.

Pár schodů do cíle

První vyšťavení přišlo při výběhu na Černou horu,
kdy se sám se sebou pustil do rozhovoru:
„Proč jsem si vybral těžší variantu běhu?“
přemítal si tak o průběhu.
Po turistických trasách to není žádná káva.
Ale trasa je oproti silnici zajímavá.

Do Pece Míša doběhl s krvavou nohou,
nějak se hůře popral s Černou horou. 🙂

On the top!

Z Pece na Sněžku a dál jsem se k němu přidala,
a poprvé (a naposledy) v životě jsem nad ním do kopce vyhrála!
Musel mít odběhnuto 50 kiláku,
aby alespoň jednou v životě visel na háku.
Úsek na Sněžku byl už sakra tvrdej oříšek.
Ono nastoupat za 5 hodin 2,5 km do výšek
není zrovna brnkačka.
Ale Míša je taková stíhačka
a dal to s přehledem.
Na Sněžce jsme se však ani nestihli pokochat výhledem.

Když ji miluješ...

Za 150 Kč jsme si koupili kofolu, birella a vodu,
v boudě budce se dali chvíli do klidového módu,
převlékli se do suchých oblečků
a svalili se z kopečků
na Pomezky.
Výkon to byl víc než hezký!

Sněžka 1 603 m n. m.

Do krkonošského cíle to dalo 63,52 km od naší vsi.
Pro toho, kdo běh nemusí,
je to nepředstavitelná vzdálenost,
– a zejména šílenost.

Kdo však běhá, ví,
jaký nezapomenutelný pocit se dostaví,
po zdolání cíle.
Tyhle chvíle
člověk miluje do smrti.
A stále znova jim chce jít naproti. 🙂

Pro někoho jsme dobrý exoti.
Ale ať si každý co chce a jak chce hodnotí.
Zbytečně plýtvá energií.

Není nad to, když se bláznivé sny žijí.

Krásné narozeniny!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *