9 července, 2021 Martina Majorošová

Oslava narozenin – 35 x 2 km a pár popálenin

Já a Míša

Podobně jako loni Míša slavil narozeniny
úžasným výběhem do krajiny.
Minulý rok běžel z domu
na naši nejvyšší horu
a letos si vybral k oslavě svůj rodný kraj,
jemuž je oddaný jak samuraj.

Já a jeho taťka jsme obdrželi vytištěné mapy,
s rozdělenou trasou na etapy.
S Máňou jsme dělali pojízdnou občerstvovací stanici,
pětkrát jsme zastavili na přesně určené GPS pozici

a čekali, odkud se vynoří oslavenec narozenin,
abychom mu mohli předat řadu cenin
– rohlík se sýrem, vodu, kofolu a kávu,
jak se sluší a patří na oslavu.

Vyběhl ráno v 7 hodin z Police
a běžel na sever, směr polské hranice.
Na hranicích s Polskem byla značena
turistická zelená,
po které očividně neprošel dlouhou dobu živáček
a tráva v širokém okolí nikdy neslyšela zvuk sekaček.
Vybral si vskutku originální trasičku,
TOP 10 v osobním žebříčku.

Kolem sebe slyšel jen zvuk hromů, zpěv ptáků,
nad hlavou se vlnilo moře černých mraků.
Naštěstí ho tajně doprovázela slonice se slonem
a déšť ho dohnal až 6 km před domem.

V jisté části hřebenu
vběhl do perfektního terénu.

Vysoká tráva, trny a kopřivy,
mu na nohách vykreslily krásné motivy.
Opuchliny zdobené nejrůznějšími čarami,
vystouplé jak korálové ostrovy Bahamy.
Často odešel srnkám ze scény
a ocitl se na zemi,
vždy však rychle vstal
a pokračoval v ožehavé cestě dál.
Oběhl celou chráněnou krajinnou oblast,
ani o kilometr zážitků se nechtěl okrást.
Oslavu si užil se vším všudy,
za běh dostal nohy rudý…

Po této kopřivové oslavě může žít bez obav
– bude zcela jistě dlouho zdráv
a já ho budu dalších 2 x 35 let milovat.