6 září, 202024 dubna, 2021 Martina Majorošová

Horní Rakousko I. – Wolfgangsee a okolí

1life v Rakousku

 

Horní Rakousko – naše první destinace v zahraničí.

Jedeme tam, kde se do nebes hory tyčí,
do samého víru alpských vrcholků.
Bylo zbytečné zůstat v ČR na obojku.

I přes řádění covidu,
za hranicemi probíhalo vše v poklidu.
Lidé ve vnitřních prostorech nosili v klidu roušky,
a venku dýchali čerstvý vzduch plnými doušky.

Míša si při cestě střihl pár dávek kofeinu

a první zastávka se konala u jezer v okolí Dachsteinu.
Sice jsem v Horním Rakousku asi už po sté,
ale moje já z návštěvy všech alpských see
nikdy nevyroste.

Hned první den nás přivítalo slunečné počasí,
takže jsme chytli příležitost za vlasy,
obuli naše adidasky
a vydali se do útrob nádherné stezky.

Startovali jsme ze St.Gilgenu od jezera Wolfgangsee,

v 35C, kdy člověk sotva jde
a po 0,5 km skočí do vody.
My jsme si užili jiné „pohody”.

Původně plánovaný výběh po rovině
se změnil v prďák jako svině.
K našemu překvapení,
nás čekalo na kilometru přes 300 m převýšení.

Míša to zdolal jako Viking,
já jsem byla ráda za fast hiking.

Jednoduše vzato,
výběh k Falkenstein kirche „stál“ opravdu za to.

Dle rozcestníku jsme se vydali k jistým vodopádům.
Když jsme k nim doběhli, byla jsem zralá na rum.

Kvůli vyschlému korýtku tolik úsilí…
naštěstí nás pak krásné výhledy pozitivně nabyly.
(Zpětně jsme zjistili, že to ty chtěné vodopády vůbec nebyly. :-))

Na cestě zpět jsme běželi na různé „blicky”,
kde jsme si konečně vychutnali hezké okamžiky.

Na vyhlídce Scheffelblick byli různé lavičky,

a pan Scheffel tu kdysi skládal básničky.

Nechal se inspirovat výhledem na jezera a hory.
My se po kochačce, značně uvaření,
vydali zpět do údolí.

Trasa, okruh 10 km:
St.Gilgen – Furberg – po Falkensteinweg (Falkenstein kirche, kapličky Brunnkapelle, Schafkapelle, vodopády) –
Scheffeblick – vyhlídky nad Wolfgangsee – St.Gilgen

Celkem dal okruh asi 10 kiláčků,

a jelikož bylo nebe bez mráčku,
po doběhu jsme zahučeli do modromodrého jezera
a únava se rázem kamsi poděla.

Večer jsme dali procházku po městečku St.Gilgen, téměř bez turistů,
záhy jsme pochopili, proč se vyhýbají tomuto místu.

Horní Rakousko, St.Gilgen – ohnisko nákazy,
což nám však de facto nic nekazí.
Jsme soběstační, věčně spolu v izolaci,
spíme mimo civilizaci…

Noc jsme strávili na místě skvělém,
na parkovišti, nad jezerem.
Tímto skončil jeden z flákacích dní,
byl první, a taky téměř poslední. 🙂

Ke spaní a parkování:
Místa na spaní se najdou v Rakousku kupodivu snadněji než u nás,
spousta fajn parkovišť a žádný zákaz.
Nikde v Rakousku se to dále nezměnilo,
což nás mile překvapilo.