Veršovaný svět

Seifertův kvítek…

Seifertův kvítek...

Můj děda byl Jaroslav Seifert.
A to není žádný žert.
Bohužel ze slavného jména nám zbyl prd
a můj taťka je pouhý” Jaroslav Seifrt.

Na úřadě totiž nějaké poleno,
babičce do příjmení zapomnělo napsat písmeno.
Nikdo si s opravou nedal práci,
a špatné příjmení se přeneslo i na další generaci.
A tak mám daleko od světového básníka.
Poezie se mě ale stále dotýká.

Jakožto žena,
po svatbě jsem beztak byla změně podrobena.
I když mám teď anti-umělecké příjmení,
stále mě baví hrát si s písmeny.
Ráda skládám do veršů slova,
i jako Martina Majorošová.