9 prosince, 20219 prosince, 2021 Martina Majorošová

Protilátky a očkování

(Ne)všední příběhy

Více jak rok testuji hladiny protilátek
a vzhledem k tomu, že kolem toho vládne extra zmatek,

zveřejňuji pár poznatků a zkušeností,
jak je tomu ve skutečnosti
u očkovaných, neočkovaných i po prodělání covidu.
U štíhlých i těch s nadbytkem určitých lipidů… 🙂

Na vysoké škole jsem si imunologii oblíbila
a to co se z médií dozvídám je pro mě občas síla.
Jelikož znalostí bez opakování časem ubývá
a nechtěla jsem se zařadit k expertům u piva,
osvěžila jsem si podstatnou část imunologického učiva.

Jsem zastánce očkování,
ne však bez hlubšího uvažování.
Jak řada z nás ví, každý imunitní systém reaguje jinak na očkování i na prodělání.

Neexistuje žádné univerzální „schéma“,
kolik protilátek se komu vytvoří a kdy nastane jejich změna.

Jejich zvýšení i následný pokles je vysoce individuální věc
a tento fakt nesmíme zamést pod koberec.

Na osvětlení vyberu pár příkladů z rodiny,
které se však ukazují funkční i u daleko větší skupiny.

Data vzešlá z praxe mě nenechávají v poklidu.
Pro příklad – mamka má po roce od prodělání covidu
hladiny protilátek vyšší než velká řada lidí po dvou dávkách vakcíny,
a je u nás jediná z rodiny,
která oočkovaná není.
A dost možná je to ona, které nejméně hrozí covidovém oddělení.

Taťka covid prodělal společně s ní,
nicméně u něho protilátky po půl roce plně poklesly.
Nechal se tudíž v klidu očkovat,
je mu nad 60 a nemá smysl zbytečně riskovat.

Udělal to kvůli sobě, zdravotníkům a celkovému fungování zdravotnictví,
jako každý se špetkou lidství.

Ví, že ke svobodě patří zodpovědnost
a lidské zdraví má v životě zvláštní přednost…

(To, že to děláme kvůli bližním bych až tolik nevyzdvihovala,
jelikož řada očkovaných se svoji „ohleduplností“ spíše významným přenašečem stala.)

V řadě případů
po prodělání covidu
přetrvávají velmi vysoké hladiny protilátek i po roce,
a i když vím, že tento fakt vzbuzuje i negativní emoce,
protože brzdí rozhodnutí lidí v očkování.
Nicméně protilátky jsou jedním z faktorů, která nás prostě chrání!
To je holým nevyvratitelným faktem.
Nebo jsou poznatky z imunologie vhodné tak k tomu, co prochází zažívací traktem….

Nejvyšší hladinu protilátek jsem mimo jiné naměřila u neočkované osoby,
která před téměř rokem prodělala covid středně těžké podoby.
Hladinu nepředčilo žádné očkování.
Je otázkou, jaký má význam v této fázi očkovat jinak zdravou paní…

Že na protilátkách vůbec nezáleží?

Potom nerozumím oč tu běží…
Chybělo a stále chybí řádné vysvětlení.
Hlava mi nebere nelogičnost některých opatření.

Že je zcela bezpečné očkovat někoho s vysokou hladinou protilátek?

I tady si dovolím obohatit článek o poznatek.
Protilátky s antigenem tvoří imunokomplexy,
které jsou například pro fagocytující buňky velmi sexy,
nicméně při jejich nadměrném množství se může stát,
že se mohou v různých tkáních ukládat
— ledviny, endotel, klouby –
v případě covidu o tom zatím víme celkem houby.
Vedlejší účinky jsou nejisté,
proto je předběžná opatrnost na místě.
U ohrožené rizikové skupiny
nejspíše i tak převládnou benefity vakcíny,
ale nejsou na světě jediní,
kteří časem budou očkování povinni…

Že neznáme účinnou hladinu?

Z toho trochu upadám do splínu.

Náš imunitní systém má určitou kapacitu
a řada odborníků prostě popírá realitu.
Copak je tak těžké z dostupných dat vyhodnotit,
u koho se očkování již má hrotit
a u koho nemusí být na pořadu dne?
Když se chce, tak všechno jde….

Jakou hladinu protilátek mají pacienti dostávající se do nemocnice?
Známost hladiny může být také v boji s covidem pomocnice.
Pomůže nám vytvořit si představu, potvrdit či vyvrátit důležitost protilátek
a odstranit tak další informační nedostatek.

Na druhou stranu, opět pro příklad,
který se mi v testování potvrdil mnohokrát.

Starším osobám, s nadváhou a dalšími rizikovými faktory,
protilátky ubývají mnohem rychleji.

Např. děda (covid neprodělal) měl již po 4 měsících od dvou dávek Pfizeru
protilátky absolutně v čajzu.
Patří do velmi rizikové skupiny,
a na třetí dávku čekal až do zimy.
(mj. po třetí dávce vyletí protilátky výše než po dvou dávkách,
nicméně jak dlouho vydrží, to je zatím „v plavkách“.)

Stejně tak teta měla po 4 měsících od očkování Astrou protilátky nula nula nic,
je riziková osoba, covid neprodělala a může být zátěží nemocnic,
nicméně na třetí dávku ještě neměla nárok.
Musel uplynout půlrok.
Možná je to další z mnoha vysvětlení,
proč teď leží i očkování na JIP oddělení…

Avšak bez uvažování a bez váhání
nutit zdravé nerizikové lidi s vysokou hladinou protilátek k očkování,

za mě představuje zbytečný hazard se zdravím těchto lidí.
Vím, že to řada odborníků jinak vidí.
Nicméně z logiky věci a ze znalostí,
kdy nám věda nabízí spoustu možností,
by se měli brát v potaz i tyto okolnosti. 

Na druhou stranu hoaxů, co slýchám od neočkovaných lidiček,
patří do truhly vzácných smaragdových perliček. 

Nejlepší nesmysly mi nosí lidé z facebookových skupinek,
tam má vakcína převážně rakovinný účinek,
metastázy se po ní rozjíždějí v celém těle.
Data publikují vyložení badatelé.
Hloupost vždy najde svého majitele.

Jsem si vědoma, že protilátky nepředstavují jedinou ochranu
a naše tělo používá mnohem komplexnější obranu,

nicméně tento článek je věnován pouze této úzké oblasti,
která je v celém systému velmi důležitou součástí.

Nevidím nic těžkého v pravidelné kontrole hladiny protilátek u všech lidí,
nicméně myslím si, že nic takového vláda nenařídí.
Když vidím kolik stojí péče, testy a další věci kolem covidu,
myslím si, že testování protilátek by státní kasu nechalo relativně v poklidu.
Za důležité považuji,
očkovat ty, kteří to opravdu potřebují.
o protilátkách u všech skupin sbírat data,
neočkovat jen tak natotata
a zjišťovat, zda-li člověk onemocnění prodělal.
Jen tak se můžeme posunout o krok dál.

Jak je vidno, k očkování se rozhodně nestavím zády,
můj názor na něj je shrnutý TADY.
Přeji si, aby se odborníci shodli, chytré hlavy se daly dohromady
a experti zveřejňovali smysluplné a jasné rady…
Mám trochu obavy, že moje přání
narazí tvrdě na zklamání… 

Tak hlavně, ať jsme všichni zdraví! 🙂