Veršovaný svět

Klima a jeho změna – co dělat?

V předchozím článku jsme si popsali klima a jeho změny,
dnes se podíváme na jednotlivce a na řešení.

Je zřejmé, že to není vůbec snadné,
závisí hodně na tom, kdo světu vládne,
stojí povětšinou na velkých zemích a korporacích,
majitelích elektráren, politicích….

Budou-li Čína, USA a Indie pokračovat ve své produkci,
jakákoliv z individuálních restrikcí
se jeví jako směšná…
– avšak naše snaha určitě není neprospěšná!

Teď ještě pár řádků k automobilové dopravě,
jelikož ta se aktuálně řeší soustavně:

Jak jsem naznačila v minulém příspěvku,
na elektromobilech si možná někdo přihřeje polévku,
osobní automobilová doprava není hlavní původce neštěstí
a nevidím důvod, proč se nevypravit autem na cesty.

Jsem toho názoru,
že je nesmysl zákazat výrobu spalovacích motorů
a přejít k elektro, jež je třeba samozřejmě nabíjet elektřinou,
jejíž stránkou stinnou
je, že prozatím nepochází z obnovitelných zdrojů.
Navíc i do těchto strojů jsou zapotřebí baterie,
na jejichž výrobu je třeba také velké množství energie.
Do ovzduší se při výrobě jedné baterky dostane o 75 % škodlivin více
než z výroby celého vozu s klasickým pohonem, jež dostává se na silnice.
No řešení jako květ!
Aby tento fakt elektromobil vyrovnal, musí jezdit 10 let.

Možná by spíše stálo za to se zamyslet,
kolik aut se chrlí na tento svět,
dost lidí má dnes auta třeba tři
a rozhodně s jejich častou výměnou nešetří.

O autech, státech a jejich přístupu již leccos víte,
teď co je pro jednotlivce důležité:

Tím, že přestaneme používat brčka a spalovací motory,
těžko spasíme planetu, názorům navzdory.
Ale je rozhodně lepší dělat něco než nic,
člověk se cítí líp a snaží se pak ještě víc.
Může se zdát, že jedinec moc nic nezmůže,
ale jen všemu přihlížet, to houby pomůže!

Nutná je radikální změna celého systému,
osvěta tohoto stále vzrůstajícího problému.
Přechod na obnovitelné zdroje,
absolutní změna postoje
– k životu a skutečným lidským potřebám.
Přemýšlení nad tím, co koupím, co zmohu já sám.

Je nutný plošný přechod k ekologickému zemědělství,
také se tak trochu zaměřit na obžérství,
– zejména konzumaci mléčných výrobků a masa,
jelikož dobytek většinu sklizené úrody spásá,
spotřebovává tuny vody, ničí půdu,
a amazonské lesy (nejen) díky němu budou v čudu.

Každý z nás by se měl snažit o co nejnižší spotřebu,
což neznamená vrátit se do středověku a žít jen o vodě a o chlebu.

Můžeme však podporovat lokální prodejce, farmáře,
nemusí dojíždět 2 km pro mléko ve svém kočáře,
dívat se, odkud výrobky pochází,
nekupovat věci, pokud nám neschází…

Můžeme omezit létání do drahých destinací,
nepodporovat činnosti korporátních institucí.
Přestat vydělávat na věci, které jsou nám ve výsledku k ničemu,
můžeme vystoupit ze zaběhlého konzumního systému.
Vzdělávat sebe, své děti i okolí,
pěstovat plodiny, pokud možnosti to dovolí.

Další možností je sázet stromy,
pokud k této činnosti nemáte vztah či sklony,
můžete si zasazení stromů ZDE zakoupit,
na této stránce vás nikdo nebude chtít oloupit.
Jen pro vaši informaci,
nejedná se o podvod, ale o prověřenou instituci.

Jedním z mých cílů
byl postupný přechod k minimalistickému stylu,
k nákupu lokálních výrobků a surovin
a naprostému odmítání všech krávovin.
Život v souladu se sebou, s lidmi, s přírodou,
s nikdy nekončící svobodou…

Méně věcí, více zážitků a radosti,
to přeji celé konzumní společnosti…

Závěr článku
ještě obohatím o poznámku:

Koronavirus byl lidstvu málo,
s nadsázkou – se nám vlastně houby stalo,
paradoxně pro vlastní záchranu
asi potřebujeme větší pohromu…

Ve světě stále lhostejnost jednoznačně vítězí,
společnost je ovládána penězi,
málokdo má dnes na paměti
klima a budoucnost našich dětí…

Když se člověk zamýšlí nad důsledky našich činů,
nejde nepropadnout splínu.
Zároveň stále máme naději,
jen musíme jednat rychleji….

Jsme první generací, která pocítí dopady změny klimatu,
a zároveň poslední, která je ještě schopna dovést vše ke zvratu.

Martina Majorošová
Latest posts by Martina Majorošová (see all)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.