Veršovaný svět

Plasty a jiné odpady

 Na začátek pro „lepší“ náladu
uvádím pár zajímavostí o odpadu:

V roce 1907 byl vyroben první plast,
nicméně až od 50. let se na jeho výrobu začal větší důraz klást
– do dnešních dní jsme vyrobili téměř 10 miliard tun umělých hmot
a dnes kvůli nim mnozí přicházejí o život…
Po snížení výroby není ani náznaku,
odhadem (z r.2016) vsypeme do oceánu každou minutu 1 440 náklaďáků,
každou minutu se na Zemi rozdá 2 milióny igelitek,
jen společnost Coca-Cola vyrobí ročně 120 miliard PETek…….

Hlavní výrobci plastu jsou často spoluvlastníci ropných společností,
což rozhodně nepřispívá zářné budoucnosti.

Průmyslového odpadu se vyprodukuje 18x více než toho z domácností,
jen mu svět věnuje méně pozornosti.

Jednoho možná poleká,
že v bohatých zemích se vyprodukuje 42 kg odpadu na člověka.
Většina odpadů (93 %) pak končí v nejchudších zemích světa.
Hlavně, že ve vyspělých zemích nám byznys vzkvétá!

Nejšílenější je snad paradox recyklace,
o kterém netuší většina naší populace.
S dobrým svědomím řádně třídíme plasty,
ovšem přírodě tím pomáháme jenom z malé části.

Recyklace je ve výsledku škodlivá, málo účinná, varianta!
Stále produkujeme odpadu kvanta.
Dále zpracovávat plasty není vůbec spásný nápad,
je to energeticky náročný proces produkující skleníkové plyny a další toxický odpad.

Bohužel v zájmu velkých korporací
je udržovat při životě právě recyklaci!

Rozhodně nestojí o jakoukoliv regulaci
a nechtějí přejít na vratné obaly.
Víc by ztratili než získali…

Je to trochu na hlavu,
ale většina organizací podporující třídění odpadů
má jako hlavního sponzora nadnárodní korporace,
zejména oblíbence dnešní generace
– Nestlé, Pepsi, McDonald´s, Coca-cola,
člověku docházejí slova…

Vtipné je, že králi recyklace v EU jsme my, Češi,
což nás všechny sice těší,

nicméně podíváme-li se tomu pod pokličku,
může nám být na krajíčku.
Osvětu v třídění odpadů má na starosti EKO-KOM,
výhra jako hrom…
Tato monopolní firma je navázána na ty největší producenty odpadů,
kterým zvedá náladu,
protože zadupává systémové řešení
a moc dobře ví, že bez něho se toho příliš nezmění.

Pro srovnání: Množství komunálního odpadu na osobu a den činí 0,74 kilogramů,
industriálního 42 kg – spolupráce nabývá na významu.

Další kapitola sama o sobě je jídlo jako odpad.
Celá třetina se vyhodí – to jest jen hrubý odhad.
Činí to 1,3 bilionů tun za rok.
Ať žije průmyslový pokrok!
Pokud by se ušetřila jen pouhá čtvrtina z vyhozeného jídla,
téměř miliarda lidí by se nakrmila…

Jaké je řešení?
Komu se nelení…

Naštěstí se již zvedají vlny odporu
a lidé z různých oborů
se snaží věci řešit.
To nás může těšit!

V rámci zachování čistší přírody
vznikají bezobalové obchody,
píší se knihy, pořádají besedy,
lidé začínají brát větší ohledy…

Každý z nás může odmítnout plasty a jednorázové obaly,
opravovat věci stejně jak to dříve lidé dělali.
Vyloučit všemožnou kosmetiku a drogerii,
zvolit jiného výrobce a strategii.

Nedat pouze na nápisy zero waste a recyklovaný,
pamatovat na to, jak je celý firemní systém neskonale provázaný
a nepodporovat korporace.
Řešením problémů prostě není jenom recyklace!

Je to přechod k udržitelným cílům,
vratným obalům a tak trochu retro stylům.

Vlivem lidské pohodlnosti
a vše přežívající lhostejnosti
je jasné, že ne každý začne žít ohleduplněji.
Přesto v to neztrácejme naději… 🙂

Tip na tématické filmy:
A Plastic Ocean
Plastic China

 

Martina Majorošová
Latest posts by Martina Majorošová (see all)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.