Veršovaný svět

Korutany – jezera, kopce a hrady

Z Horních Rakous do Korutan jsme jeli mimo dálnice,

takže z kopce do kopce.
Na trojku to Máňa nedávala,
na dvojku už téměř stála,
takže nakonec jsme jeli na jedničku, asi dvacet.
Nicméně z žádného stoupáku jsme se nemuseli vracet!
Náš dům
zvládl výjezdy ke dvoutisícům.

Naše korutanská štace začínala
u Wörthersee jezera, s vodou k 27 stupňům Celsia.
Bohužel nebylo počasí na koupání…
…alespoň jsme měli štěstí na fajn parkování. Korutany.

Budíček zachycený z webkamery, Máňa a helikoptéra :)

Spali jsme poklidně na parkovišti u jezera,
brzy ráno nás však vzbudila helikoptéra.
Přistála kousíček od Máni.

Mysleli jsme, že aspoň někoho zachrání,
ale záchranáři vylezli před vrtulník
a zdálo se, že jdou na piknik.
Nakonec si jen vyfotili východ slunce a odletěli.

My díky tomu brzy vstali
a vydali se na Pyramidenkogel,

nejvyšší dřevěnou rozhlednu světa.
A už po chvíli* běhu začala skvělá proprieta.

Pyramidenkogel, nejvyšší dřevěná rozhledna na světě, vysoká 100 m

Míša šel na záchod, já po něm chvíli též,
a díky tomu jsme běželi každý sám na onu věž. Korutany.

Když vylezl z lesa, myslel si, že jsem už běžela,
zatímco já ještě v keříku dřepěla.
Když jsem vylezla já, tak jsem myslela,
že stále dřepí na záchodě.

Tentokrát nedošlo k vzájemné shodě.
Vyřešili jsme to jak dvě vemena.
Prostě myslet znamená… 


Tradičně jsem měla o něj strach,

až to zašlo k podezření na infarkt.
Rozbrečela jsem se kdesi v lesíku
a chytla slušnou paniku.

Kaplička, kde jsem marně čekala na zjevení muže

Nahoru vedly dvě trasy.
Jako kterou se mám dát asi??
Po 15 min čekání jsem se jednou z nich vydala k pyramidě,

doufajíc, že Míša odněkud přijde.
Samozřejmě Míša běžel druhou a byl už dávno na vrcholu,
naštěstí tou první cestou běžel dolů…
A potkal mě 4 km pod vrcholem.

Byla jsem vyvedená ze všech norem.
Ubrečená
jsem mu vynadala:

U rozcestníku, kde člověk nenarazí na člověka,
se přece na druhého čeká!

Tak si to se mnou
střihl celé ještě jednou.

Pro velký úspěch podruhé :)

6 km do kopce jsme šli jen my dva, Korutany

zbytek populace byla lenivá.
Ke vší bídě,
dovezla se autem až na vrchol k pyramidě.

Vstup na rozhlednu stojí 14 euro,
což není zrovna dvakrát terno.
Nahoru vede výtah nebo 400 schodů,
dolů můžete sjet za 4 éčka, na pohodu. 

Výhled na Worthersee

My jsme si vzhledem k mlze a mrakům
udělali pár fotek zdola,
a běželi dál, než déšť zavolá.

Další zastávkou byl kostel Maria Wörth,
a pak už šup do Máni teleport. Korutany

Maria Worth a Pyramidenkogel v dáli

Celé kolečko dalo asi 15 kiláků, zhruba 100 minut klusu,
poté jsme si těstovinami zacpali pusu
a chvíli pozorovali dění okolo nás.

Měli jsme celé odpolko čas,

tož jsme se vydali navštívit město Klagenfurt.

Oba jsme byli zralí na katapult.

Fontána v Klagenfurtu, jediné foto bez davů

Ve městě bylo přelidníno,
tak jsem si dali dort a cappuccino

McCafé zastávka, cappuccino a cheesecake = česká klasika :-))

a vydali se k dalšímu jezeru, Ossiacher See,

kde nás stále doprovázely mraky na obloze. 

Pohled na Ossiacher See z cesty na Gerlitzen

Brzy ráno jsem se s deštíkem proběhla kolem vody,
zatímco Míša dospával na závody

s kopcem Gerlitzen.
Venku pršelo a moc se mu nechtělo ven.

Pohled na Landskron Burg z dálky, s Míšou jsme si mávali :))

Nakonec si dal svých 23 km přes kopec, kam lidé jezdí lanovkou.
Popral se statečně téměř s dvoutisícovkou.

Vrcholovka z Gerlitzenu

Za 2 a půl hodinky byl zpátky v Máně.

Já si mezitím běžela na Landskron Burg prohlédnou káně,

a orli a supi, a davy turistů.
Respektive řidičů a motoristů.

Aréna s dravci na hradě Landskron

Cestou na hrad jsem minula jen pár Čechů,
kteří nejspíše měli méně kaček v měchu
a nechtěli dávat za vjezd na vrchol kopečku.
Nahoru nás šlo fakt jen pár blbečků.

Nemluvě o konvoji,
musím říct, že tato zřícenina za moc nestojí. Korutany.

Odpolko jsem se vydali do Villachu,

načerpali pitnou vodu, chutnou a bez zápachu,

Tankování pitné vody ve Villachu

stavili se na nákup v Hoferu,
kde se nám dostalo shnilého výběru,
tudíž jsme zamířili raděj do Sparu
a nakoupili zásoby jídla a nealko Gösseru.
Najedl a napil by se s námi i dinosaur.
A dál nás čekal přejezd do Vysokých Taur!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *