12 července, 202024 dubna, 2021 Martina Majorošová

Broumovské stěny a křížovky

1life v Česku

Na Broumovsku je celkem prekérka najít vhodné místo na spaní.
Podstoupili jsme několika hodinové pátrání.

Respektujeme striktně zákazy,
a chápeme, že někde prostě auto zavazí.
Jenže zákazů vjezdu tu je na každé straně
požehnaně,
a spát uprostřed strmé stráně
není zrovna ideál.
A nedej bože, aby se jeden z nás nevyspal.

Jak jsme záhy pochopili, tak jsme zdaleka nebyli sami,
kdo hledal místo v tichu pod hvězdami.
Korona krize pochopitelně zvýšila hustotu obytných vozů,
kteří mají podobnou zdravotní diagnózu
jako my.
Za chvíli pro nás nebude místo na zemi!
Minimálně v Česku.
Ale konec stesku.

Poté, co jsme objeli půl republiky,
našli jsme prázdný parkoviště u Ameriky.
Já byla ještě před východem sluníčka,
v 5:30, čilá jako rybička,
a proběhla si u Křinic křížovou cestu.

Nohy běžely 7 km bez protestů
a oči se kochaly slunečním ránem.
Takové portugalské osvěžení Atlantským oceánem.

Po doběhu jsme si s Míšou vyměnili role.
On si dal k snídani běh přes 3 lesy, 5 luk a 4 pole.
Asi 20 km pro hezký den.
A doběhl více než spokojen.

Já mezitím přečetla pár stránek knihy,
udělala snídani jak pro čtyři syny
a nachystala se na Broumovské stěny.
Tentokrát jsme na výlet přibrali dva další členy,
těhotnou kamarádku s jejím chalanem.

Oba souhlasili s naším programem,
10 km trasou stěnami.
Modré nebe bylo opět nad námi,
den stvořený na houpání mezi větvemi. 🙂

Hádání bytostí a zvířátek ve skalách,
povídání o bývalých i žížalách,
výhledy jako z obrázku,
to vše nám zpříjemňovalo procházku.

První půlka byla prostě pohodička…
…při poslední focení v kamenné bráně jsme však s kámoškou byly zralé na šlofíčka.

Ten jsme si dali po příchodu,
a zbytek dne si udělali na pohodu.

Trasa 10,7 km:
Slavný – Pánův kříž – Božanovský Špičák – Skalní vyhlídky – Kamenná brána – Zaječí rokle – Slavný

Další den jsem si brzičko po ránu dala další křížovku,
u níž jsem však připomínala užovku,
plazila jsem se do kopce nad Polici,
a říkali si, jak náročný život mají poutníci.

Proběhla jsem si 14. zastavení a navštívila Ticháčkovu kapličku,
kde jsem se pomodlila za svoji fyzičku. 🙂

Omrkla jsem Čertovu skálu
a šupajdila domů.

Míša si dal ke snídani tentokrát devatenáctku
a já jako soška zůstala odpočívat na našem plácku…

Další z výletů překvapivě neměl nic společného s túrou,
směřoval totiž za kulturou,
do zahrad a Broumovského kláštera,
kde na nás dýchla zámecká atmosféra.