8 prosince, 2019 Martina Majorošová

Labyrint světa a ráj srdce

Číst knihu z roku 1631?
Má panenko nevzhledná!
Labyrint světa a ráj srdce napsal učitel, kazatel a myslitel,
který za sebou zanechal spoustu cenných děl.

Řadu let se musel skrývat v exilu,
protože odmítl vstoupit do přísně katolického „oddílu“.
J. A. Komenský – zapřísáhlý protestant,
vytvořil labyrint světa – vzácný knižní diamant.

Tématem knihy je hledání smyslu života,

proč smrt je jediná jistota,
jaký je smysl práce a lidského snažení
a proč jsme vůbec na svět zrození.

Autor jako poutník putuje smyšleným světem,

doprovázený Mámením a Všezvědem Všudybudem.
Všezvěd představuje lidskou zvědavost,
Mámení obrazí klamy a nepravost.

Tito průvodci mu nasadí brýle mámení a uzdu všetečnosti,
aby se nechal vést světem ve vší poslušnosti,
udělal si o něm zkreslenou představu
a uvěřil, že svět nepotřebuje nápravu.

Brýle mámení mu ovšem nepřiléhají.
To před průvodci zdárně tají
a kouká na reálný svět.

Starost pohledět!

Průvodci ho provází ulicemi,
aby viděl různé společenské stavy.
A mohl si vybrat, který jeho tělu a duši nevadí,
a do kterého se sám svobodně zařadí.

Prvně poutník vidí, jak lidi kosí šípy smrti,

před kterými nikdo neuletí.
Lidé se lopotí, honí, pracují
a na létající šípy nedbají.

S průvodci pak prochází stavem vztahů a manželství,

kde vídá podvody, hádky a jiné neřesti.
Pak přichází mezi řemeslníky,
kde vídá až moc intrik, lží a politiky.

Navštíví stavy učených – lékaře, filozofy, právníky

a další učené akademiky.
Tam zří opravdu nechutné praktiky.

Lékaře, co svými léky přispívají ke smrti,
právníky, co nespravedlnost nijak nermoutí.

Dál pokračuje mezi nábožníky,

kde se setkává s mořem polemiky
– zkreslená tvrzení, manipulace, nadřazenost –
každý vyvyšuje svoji osvícenost.

Následně narazí na stav vrchností a vládců,

tam poznává pýchu, lakomství a mysl zrádců.
Navštíví vojáky a rytíře,
kde pozná, co člověk dokáže být za zvíře,
krutost lidské povahy a duše,
často skrytou v beránčím rouše.

Nakonec potkává roznašeče zpráv,

kteří lží ovlivňují celý dav.
Shledává marnost a bídu
v každém konání a povolání tamního lidu.

V další části knihy dochází na Hrad Štěstěny,

kam každý člověk chce být hlava nehlava vpuštěný,
neb se mu tam dostává bohaté odměny.
Davy se k hradu hrnou a chtějí do něj vstoupit,
netušíc, že za zlaťáky se nedá štěstí koupit.

Boháči, slavní a šťastlivci, kteří v něm ustanuli,
pýchou, slávou a rozkoší se dmuli.
Každý si své zlato střežil a krádeže se bál,
každičkou minci počítal.

Obžerství, opilství, všeho hojnosti,
takto se tam lidé pokoušeli o štěstí.

V ničem, co poutník zřel, neshledává valný smysl
a stále nenalézá pokojnou mysl.

Je tak předveden ke královně světa – Moudrosti,

doufajíc, že ta mu ukáže klíč k radosti.
Nalézá, že i Moudrost je zdánlivá
a ne vždy spravedlivá a pravdivá.

Pak vstupuje do děje Šalamoun, moudrý král,
který mu za pravdu dal:
„Marnost nad marnostmi a všecko marnost“, zvolal.

Poutník chce utéci z tohoto světa marnosti

a prosí Boha, aby se mu dostalo milosti.
Poté nachází řešení této situace,
v obrácení se do vlastního srdce.

Nalézá v něm Boha živého,
jenž tiše mluví na něho:

„Navrať se, odkud jsi vyšel, do domu srdce svého,
zavři za sebou dveře a hleď si mne jediného.“

Jen ve vztahu s Bohem nalézá odpověď
a přestává bloudit v labyrintu jménem svět.
Otevírá srdce Ježíši Kristu
a nechává psát nejlepšího scénáristu.

Každý z nás prochází svým labyrintem světa,
bloudí v slepých uličkách, kde marnost vzkvétá.
Chytá se do různých pastí a lákadel,
pohlíží do křivých zrcadel.
Získává bohatství, nachází poklady,
na lásce a přátelství staví základy.
Nad krásou světa dech se mu tají,
přesto skutečné štěstí čeká v ráji.