15 prosince, 20199 ledna, 2023 Martina Majorošová

Vánoční dárky

Dárky a malé zamyšlení nad změnou v rámci jedné generace,
s nadsázkou hodnou dnešní civilizace.
Jak to chodí dnes a jak to bylo kdysi,
jak vypadají novodobé rysy:

Giga hračky, tablety, mobily,
tři tuny dárků pod stromy,
děti rozbalují celý večer.

Ježíšek tenkrát na slámě právem brečel.

Po rozbalení dárků vypadá dům jako v chlívě,
a děti nevědí s čím si hrát dříve.
Na chlív s Ježíškem si vzpomene jen hrstka lidí,
kteří se po smyslu Vánoc pídí.

Dárky se staly středobodem vánoční doby,
ověnčené průmyslovými lobby.
Přestože polovina dárků do kouta letí,
není nad to vidět tu radost v očích dětí…

Jakou já měla tenkrát radost z dárečků,
vyrobených doma či zakoupených v tuzemsku.

30 let zpět,
jsem si Ježíškovi rozhodně nepsala o tablet.

Vzpomínám na super moderní péřovky,
které jsme se ségrou mohly nosit minimálně do stovky.
Důvod XXL velikosti byl prostý
– abychom z nich za rok nevyrostly.

Nejhezčí dárek naší historie byl domeček pro bárbíny,
z taťkovi vlastní dílny.
Ztloukl nám ho z dřevotřísky, kterou nabarvil do růžova.
Kam se hrabal dům od Mattela.
Náš domeček měl i výtah, vyrobený z plastové lahvičky,
a bylo v něm dost místa pro nábytek, Barbie, Keny i 2 poníčky. 🙂
Naše nevyšel nijak draze,
a koberec v něm dokonce ladil s tím, co jsme měli na podlaze.

Člověk však musí držet krok a tempo doby,

ve které se nároky stokrát násobí.
Mobil i tablet jsou běžnou součástí života
a rodič se nechce chovat k dětem jak despota.
Z materialismu však hrozí slepota…

Tma zahaluje tradice, které vytváří krásné okamžiky,
slova jako prosím, díky,
tvořivost a fantazii,
všímavost, jak jiní lidé žijí.
Morálka se začíná trochu kazit
a děti si přestávají věcí vážit.

Přestože je dnes těch šťastlivých dětí víc,
na druhý straně jsou tu také ty, které nedostanou nic.

Chcete-li někomu darovat kouzlo vánoc,
tak například Krabice od bot uvítá pomoc.
Dost možná je už letos pozdě, ale vánoce
přijdou za po roce. 😉